Penziony Český les

Tipy na výlet v okolí Vranova

Český les

Český les je přes osmdesát kilometrů dlouhé pohoří při jihozápadní hranici České republiky, které je ale případným návštěvníkům prozatím dosud skryto. Zřejmě pro blízkost mnohem známější a turisticky atraktivnější Šumavy. Jenže, i klidný Český les nabízí na rozdíl od dnes již přelidněné Šumavy nemálo zajímavých míst, které vyzývají k toulkám a poznání. Rozvíjející se turismus byl přerušen nedobrovolným postoupením pohraničních oblastí okupujícímu Německu. Po roce 1946 musela většina německých obyvatel Českého lesa opustit své domovy a jen málo takto vyprázdněných obcí se poté podařilo dosídlit. Desítky vesnic se ocitly v zakázaném hraničním pásmu a byly proto po roce 1948 zbořeny. Tato příhraniční oblast byla neprodyšně uzavřena a přístup do ní byl nemožný. Proto je dnes charakter Českého lesa na české a německé straně velmi odlišný.

Hora Čerchov, 1041 m nad mořem

Každé pohoří či vrchovina má svou nejvyšší horu a tak je tedy Čerchov nejvýznamnější pro Český les, stejně, jako je Velký Javor významný pro Šumavu nebo Sněžka pro Krkonoše. Vrchol Čerchova náležel do počátku 18. století sousednímu Bavorsku, dnes se nachází necelé dva kilometry od hranice na trojmezí katastrů obcí Česká Kubice, Pec a Chodov. Díky kamenné rozhledně z roku 1905 a turistické chatě se vrchol stal již na počátku 20. století vyhledávaným turistickým cílem. Z kamenné rozhledny, Kurzovy věže (pojmenována dle svého příznivce Dr. Viléma Kurze) vysoké 24 metrů, lze za ideálních podmínek vidět i Alpy. Bohužel se vrchol stal nepřístupným již na podzim roku 1938, kdy si německá armáda zřídila z rozhledny pozorovatelnu. Do roku 1990 byl přístup na vrchol Čerchova díky blízké hranici nemožný. Dnes na vrchol vede několik turistických cest včetně cyklistické trasy. Průměrná roční teplota vzduchu na Čerchově činí 4,2 °C, průměrný roční úhrn srážek 1168 mm.

Pivoň

V úzkém údolí potoka Pivoňky se rozkládá obec Pivoň s rozsáhlým areálem bývalého augustiniánského kláštera, který byl podle pověsti založen roku 1047 knížetem Břetislavem. Zhruba 900 metrů severně od zříceniny Starého Hernštejna, pod sedlem mezi vrcholem Starý Herštejn a Lysá, pramení v nadmořské výšce 769 m potok Pivoňka. K pramenu nevede žádná zpevněná cesta, je však v terénu označen dřevěnou cedulí s nápisem a kamenným korytem. Na potoce v okolí Pivoně byla vybudována soustava rybníků, v minulosti vyhlášených chovem pstruhů. Pod Pivoní na Pivoňce pracovala řada mlýnů, kováren a skláren a to až do poloviny 20. století.

Starý Herštejn

Pomezní hrad Starý Hernštejn byl vybudován k ochraně jedné z větví Řezenské obchodní stezky, propojující Čechy s Podunajím. Byl to jeden z nejstarších hradů v Českém lese. Jeho název byl odvozen z německých slov Hirsch a Stein – Jelení kámen. Hrad byl založen před rokem 1266 snad německým šlechtickým rodem Elsenbergů. Ve zmíněném roce jej při vojenské výpravě do této části pomezních hvozdů získal Přemysl Otakar II. a udělil ho v léno rytíři Protivcovi, který jako první začal užívat predikát z Hirštejna. V roce 1328 získal Starý Hernštejn rýnský falckrabí Jindřich Bavorský, brzy však hrad ovládal král Jan Lucemburský. V roce 1331 koupil Starý Herštejn pražský biskup Jan IV. z Dražic, který jím rozmnožil biskupské statky na Horšovskotýnsku. V roce 1421 dobyli hrad domažličtí husité. V průběhu 15. století střídal Starý Hernštejn majitele, až do roku 1506, kdy jeho část, a později nejspíše celý hrad, získal Zdeněk Dobrohost z Ronšperka. Za něj posádka hradu přepadávala kupce a pocestné, a proto byl prohlášen za zemského škůdce. Vojenská pohotovost Plzeňského kraje pod vedením nejvyššího purkrabího Zdeňka Lva z Rožmitálu proto Starý Hernštejn oblehla, dobyla a zbořila. Zdeněk Dobrohost utekl do Bavorska.

Hrad stojí na protáhlém skalnatém vrcholu. Jeho vnější opevnění tvořil dvojitý val a příkop. Pod jádrem se nacházelo nevelké předhradí, z něhož jsou patrny především pozůstatky obvodového opevnění. Úzký areál úzkého hradního jádra na obou koncích uzavíraly okrouhlé věže. Mezi oběma věžemi stával dnes již zaniklý palác. Zbytky hradu jsou chráněné jako kulturní památka ČR.

Pověsti a legendy

Hrad Starý Hernštejn podle legendy založil fríský rytíř Radibold z Egmondu okolo roku 797. Radibold se oženil s bohatou Giselou, ze které se ale vyklubala nevěrnice, která svého muže podvedla s jeho přítelem. Když je Radibold přistihl, oba je zabil svým mečem. Nechtěl pak zůstat na místě, které mu připomínalo nevěrné bližní a tak se připojil k vojsku Karla Velikého, který bojoval proti Avarům. Po čase ale se svou družinou a čeledí vojsko opustil a odjel do lesů na česko-bavorském pomezí, kde nechal postavit malou tvrz. Živil se lovem, ale někdy i loupežnictvím. Jednou při své loupežné výpravě zabloudil v hustých lesích. Došel až k hradu Freien Seypoldorf, na kterém žil starý rytíř Minnefried s krásnou dcerou Elsou. Radibold se do Elsy na první pohled zamiloval a ta jeho city opětovala. Radibold se nezdržoval zdlouhavými námluvami a Elsu unesl na svoji tvrz. Při jednom lovu a pronásledování jelena se už těhotná Elza ztratila v hlubokých lesích. Radibold bez úspěchu 3 měsíce hledal svoji Elsu až už téměř ztratil veškerou naději, že ji ještě někdy spatří. Pak ale v lese uviděl bílou laň, která ho přivedla k malé jeskyni, kde našel svou milou, která se celou dobu živila mlékem laně. Ve chvíli šťastného shledání přivedla Elsa na svět jejich děti, tři chlapce. Z vděčnosti nechal Radibold postavit na skále, odkud zahlédl bílou laň, hrad a nazval jej Hirschstein – Jelení kámen (Sterý Herštejn). Vrch, na kterém Elsu nalezl, pojmenoval Elsenberg, neboli Liesseberg (Lysá hora). Členové Radiboldova rodu se tak počali psát z Elsenberga. Elsenberkové z Hirnheimu poté údajně drželi Starý Herštejn přes 700 let, než byl hrad dobyt falckrabím rýnským a celá rodina Elsenberků z Hirheimu vyvražděna až na jediného nezletilého potomka.

Výlety

Objekt je ideálním výchozím bodem pro pěší i cyklistické výlety po širokém okolí, např. k zaniklým vesnicím Českého lesa, ke zřícenině hradu Starý Herštejn, k pomníku Jindřicha Šimona Baara, k pramenu Radbuzy. V blízkosti se nachází koupaliště v Poběžovicích, krásné přírodní koupaliště Babylon, bazén a přírodní koupaliště ve Waldmünchenu (Německo).

V regionu Domažlicka a blízkém okolí je i množství turisticky vyhledávaných cílů. V Újezdě u Domažlic můžete navštívit statek Jana Sladkého Koziny nebo muzeum v Klenčí pod Čerchovem, či zámek v Horšovském Týně. V Domažlicích, v centru samotného Chodska můžete např. navštívit muzeum Chodska či „šikmou věž“ ojedinělého válcového tvaru, která je vychýlená ze své osy o téměř 59 cm a sloužila jako městská hláska. Poznat dřívější způsob života, který se v této národopisné oblasti stále ještě zachovává, můžete nejlépe za zvuku dudácké muziky o Chodských slavnostech, které se konají po svátku sv. Vavřince (10. srpna).